Úroveň českého vzdělávání brzdí rozvoj segmentu podnikových služeb

Ilustrační snímek

Centra podnikových služeb zajišťují zpracování provozních úloh v oblastech, jako je účetnictví, lidské zdroje, zpracování mezd, IT, právo, vnitřní kontrola, zásobování nebo bezpečnost. Dnes v Česku zaměstnávají asi 65 000 zaměstnanců a generují více než 1,5 % českého HDP. Česká republika patří v očích zahraničních investorů k vyhledávaným destinacím pro provoz center sdílených podnikových služeb, a proto se odhaduje další růst tohoto segmentu, a to až na 100 000 zaměstnanců do roku 2020. Pro srovnání – automobiloví výrobci ze Sdružení automobilového průmyslu dávají v ČR práci zhruba 115 000 lidí.

Tak jako automobilky hlásí nedostatek dělníků i učňů, podnikové služby narážejí v oblasti lidských zdrojů rovněž na limity, které mohou plánovaný růst ohrozit. „Aby si Česká republika dokázala udržet své vedoucí postavení v sektoru globálního outsourcingu, potřebuje lépe sladit potřeby zaměstnavatelů se vzdělávacími programy středních a vysokých škol,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL sdružující společnosti podnikající v oblasti sdílených podnikových služeb. Dostupnost kvalifikované pracovní síly je totiž prvořadým kritickým faktorem při rozhodování investorů, zda otevřít nebo rozšířit centrum sdílených podnikových služeb v České republice.

Statisíce na zaškolení nového zaměstnance

Centra dnes musí nové zaměstnance, kteří se zhruba ze 70 % rekrutují z absolventů škol, nejprve dovzdělat a zaškolit. Znamená to, že musí investovat významné množství času – průměrně 3–6 měsíců – a úsilí, aby kompenzovaly mezery v jejich znalostech a schopnostech. Na zaučení nového zaměstnance jsou pak vynakládány vysoké náklady, které se počítají v řádech statisíců korun. Alternativou je obrátit svou pozornost na kandidáty ze zahraničí, kde je ovšem často náborový proces komplikován zdlouhavými administrativními procesy.

Jaké jsou dle ABSL hlavní nešvary?

  • Český vzdělávací systém není dostatečně propojen s praxí – Pedagogové často postrádají praktické zkušenosti a učební osnovy nejsou přizpůsobeny tak, aby odpovídaly požadavkům trhu práce (například neobsahují studie a simulace obchodních případů). Styl a technika výuky neodpovídají adekvátním standardům, výukové materiály nejsou aktualizovány nebo školy nedisponují nejmodernějšími technologiemi.

  • Absolventům chybí analytické a obchodní schopnosti – Ačkoliv jsou pro současné absolventy, kteří chtějí uspět v moderním pracovním prostředí, nezbytné znalosti a dovednosti, jako jsou řízení projektů, práce v týmu, kritické myšlení, inovativní a analytický přístup, komunikace, řešení konfliktů a prezentace, často tyto dovednosti nejsou buďto zahrnuty do studijních programů univerzit, nebo nejsou vyučovány na úrovni odpovídající požadovaným standardům.

  • Absolventi nemají dostatečnou znalost cizích jazyků – Angličtina dnes již nestačí. Potřebné jsou i další cizí jazyky, jako například němčina, francouzština, holandština, skandinávské jazyky a další.

  • Absolventi mají nedostatečné IT znalosti – Nejrůznější průzkumy ukazují, že zvládnutí moderních technologií bude hrát v profesním uplatnění současné generace dětí naprosto klíčovou roli. Experti se shodují na tom, že vzdělání v IT by se mělo nastartovat již na úrovní základních škol. Probíhající digitalizace a automatizace všech sfér ekonomiky bude vyžadovat daleko větší orientaci ve světě informačních technologií, než jak tomu bylo dosud. „Nejde přitom jen o zkvalitnění výuky informatiky, ale i matematiky, jejíž úroveň na školách dlouhodobě klesá. Zavedení povinné maturity z matematiky by mohlo být jedním z nápravných mechanismů,“ komentuje Jonathan Appleton.

Stovka lektorů, tisíce vyučovacích hodin

„Asociace ABSL, jakožto sjednocený hlas center podnikových služeb v ČR, nabízí své know-how i podporu při uvádění inovací ve vzdělávání v život,“ říká Jonathan Appleton s tím, že poskytnout chce nejen vyučující či řečníky se znalostmi praktického podnikání, ale zahájit chce i spolupráci s univerzitami na přípravě jejich studijních a vzdělávacích programů.

„V připravovaném akčním plánu, který chceme diskutovat s ministerstvem školství, je celá řada aktivit. Některé jsou procesně složitější a vyžádají si delší implementaci, jiné však mohou začít fungovat prakticky obratem, například možnosti konzultovat s odborníky z praxe závěrečné a vědecké práce anebo absolvovat studentské stáže, ať už v Česku či v zahraničí, s cílem získat praktické dovednosti, stejně jako znalosti procesů z první ruky,“ vypočítává Jonathan Appleton.

ABSL plánuje i aktivní spolupráci se studentskými organizacemi, jako jsou AISEC, IAESTE atd. a organizaci ‚veletrhů pracovních příležitostí‘ pro střední školy a rodiče s cílem podtrhnout důležitost volby profese a významu výuky jazyků na školách.

„Náš sektor přispívá nemalým dílem české ekonomice. Aby mohl prosperovat ještě více, potřebuje nyní podporu ministerstva školství a zřizovatelů škol. Odměnou jim budou naše zkušenosti z praxe a podpora čelních představitelů úspěšných firem. Nechceme přece být montovnou světa, pojďme proto společně v České republice podpořit znalostní ekonomiku,“ uzavírá Jonathan Appleton.

 

ABSL (Association of Business Service Leaders in the Czech Republic)

je organizace sdružující společnosti působící v segmentu sdílených podnikových služeb. Vznikla v roce 2013 s cílem podporovat společnosti z oblasti podnikových služeb, sdílet best practises a pomáhat s rozvojem aktivit svých členů i jiných subjektů působících v tomto segmentu. Zároveň poskytuje podporu zahraničním investorům, kteří chtějí v ČR zřídit svá centra podnikových služeb.