Rozhovor s Markétou Vránovou, vedoucí kanceláře Ligy lesní moudrosti

Pro malou organizaci, jako je Liga lesní moudrosti je obtížné komunikovat s poslanci a ministerstvy.

Co to je Liga lesní moudrosti?

Liga lesní moudrosti je občanské sdružení, je to nezisková organizace, která se nejvíce zabývá vyplňováním volného času dětí a mládeže, ale jejími členy jsou i dospělí. Je inspirována filosofií Ernesta Thompsona Seatona, což byl americký přírodovědec a spisovatel, který hnutí woodcraft (název Ligy lesní moudrosti v angličtině, pozn. red.) založil, ten byl zase hodně inspirován severoamerickými indiány.

Spolupracujete ještě s nějakými dalšími organizacemi?

Liga lesní moudrosti samozřejmě spolupracuje s mnoha dalšími organizacemi ze svého sektoru, to znamená z toho neziskového. Podobným sdružením, jako je Liga jsou nejvíc asi Skauti, Tomíci a další sdružení. Liga lesní moudrosti je členem České rady dětí a mládeže (ČRDM), což je taková zastřešující organizace pro tento typ sdružení a v rámci tohoto sdružení spolupracuje na různých věcech. Dá se říct, že spolupracuje třeba i se státním sektorem, hlavně s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Jak s těmito organizacemi spolupracujete?

Spolupracujeme s nimi například na pořádání některých akcí, v současnosti je taková nejvýraznější akce Bambiriáda, která se koná každoročně. Připravuje ji ČRDM a ta jednotlivá sdružení se na ní podílejí tak, že tam mají svůj program. Dále spolupracujeme s organizacemi v rámci ČRDM například také na zajištění lepších podmínek pro naše členská sdružení a pro naše členy. To znamená, že přes ČRDM je například sjednané pojištění, které se vztahuje na všechny akce, které pořádáme. V rámci ČRDM jdou dělat i různá lobby v parlamentu, domlouvání s poslanci nebo s ministerstvy, na což Liga lesní moudrosti nemá sama o sobě dostatečnou kapacitu, protože je to malá organizace. Jako příklad uvedu připomínkování hygienické vyhlášky na ministerstvu zdravotnictví. Je to hlavně spolupráce na věcech, které mají zlepšit podmínky pro naši práci.

Už jste zmiňovala Bambiriádu, ale jak jinak se Liga lesní moudrosti prezentuje světu?

Za prvé se prezentujeme na internetu, což je v současné době samozřejmost. Takže máme své webové stránky www.woodcraft.cz, kde jsou nejrůznější informace a pozvánky na akce. A samozřejmě pořádáme své akce. Já toho nejvíce vím o akcích, které pořádají pražské kmeny, ale protože LLM je celorepublikové sdružení, tak jsou kmeny, které pořádají své akce třeba v Brně a jejich prostřednictvím se prezentovat. Takovou nejvýraznější akcí jsou třeba Indiáni z Točníku, potom Stopa černého vlka, což je právě brněnská akce, Kiwendotha, to taky pořádá kmen z Brna, nebo třeba Lesní běh, který pořádá zase kmen z Kladna.

Jak je LLM organizována?

LLM je celorepublikové sdružení, které má své základní články rozmístěné po celé republice, to jsou ty jednotlivé kmeny. Ale jednotliví členové nemusí být členy žádného kmenu a mohou být přihlášeni přímo pod Ústředím LLM

Do jaké míry ovlivňuje LLM práci svých jednotlivých kmenů?

Vlastní činnost kmenů neovlivňujeme skoro vůbec. V současnosti existuje v Lize kolem třiceti aktivních kmenů, některé jsou dětské, jiné pro dospělé, a ty si dělají činnost, jakou si sami určí. Jediné, jak mi to můžeme ovlivnit, nebo jim nějak pomoct jsou zaprvé penízem, čímž jim můžeme pomoct získat třeba nějaké vybavení nebo finančně podpořit jejich akce. A pak jim můžeme pomoct vydáváním různých publikací. Jednak vychází časopis, ve kterém jsou různé náměty na činnost a v němž mohou ty kmeny čerpat nějakou inspiraci a pak se každý rok snažíme vydat aspoň jednu metodickou příručku nebo nějakou knížku, kterou kmeny mohou využívat. Ale to je jen nabídka, které kmeny nemusí využít, když nechtějí.

Už jste trochu zmiňovala peníze. Jak je LLM financována?

LLM jako ústředí je financovaná jednak z příspěvků, které musí všichni členové odvádět a také z dotací od ministerstva. Nějaké drobné příjmy máme taky z prodeje již zmiňovaných knížek, ale protože jsme nezisková organizace, tak výtěžek z toho prodeje tak akorát pokryje náklady. A v kmenech je to podobné. Tam jsou taky členské příspěvky a pak dotace, které od nás získávají. S tím, že u nich ještě existuje možnost financování z kraje nebo z obce.

Víte kolik členů má LLM?

To teď vím docela přesně, protože jsme to zrovna v pondělí řešili na náčelnictvu. V současné chvíli je 851 aktivních členů a ještě zbývá dopsat asi 40 členů, od nichž příspěvky sice už dorazily na účet, ale ještě zbývá je zaregistrovat.

Co je to náčelnictvo? Je to něco jako řídící orgán LLM?

Podle stanov, což je základní dokument LLM je náčelnictvo nejvyšší orgán mezi valnými hromadami. Valná hromada je setkání zástupců kmenů, které rozhoduje o tom, čím se Liga bude zabývat v dalším období a volí právě to náčelnictvo. A náčelnictvo pak v průběhu těch jednotlivých období mezi valnými hromadami řídí LLM. Ale neřídí ji tak, že by jednotlivým kmenům říkala, co mají dělat, ale spíš se zabývá věcma, které přesahují jednotlivé kmeny. Nejdůležitější, co v současnosti řešíme je rekonstrukce Filipovy Huti, což je základna, která patří LLM a potom pozemky, které máme na táboření u Kosího potoka.

Jak probíhá komunikace s jednotlivými kmeny?

To je různé. Buď chci já něco po kmenu, nebo kmen něco po mě. Vzájemně se zkontaktujeme po mailu, nebo poštou, někdy jim i zavolám a vyřešíme to. Řešíme hlavně momentální problémy, kmeny nejčastěji potřebují vědět výši dotací, nebo členských příspěvků. Občas taky řeším problémy, že se někdo nemůže dostat do svého registru orlích per.

Co je to registr orlích per?

To je další věc, kterou Ústředí nabízí kmenům a částečně od nich vyžaduje, aby se tam registrovali. To se právě odvíjí od základní náplně naší činnosti, která je dána Svitkem březové kůry. Svitek je kniha, ve které jsou popsány různé činnosti,říká se jim orlí pera, které člověk mlže dělat, aby se rozvíjel všestranně. Činnosti jsou rozděleny do čtyř oblastí a každý, kdo chce naplňovat ten Svitek březové kůry, tak si pak vybírá ty úkoly z jednotlivých částí. A aby byla nějaká evidence, kdo si jaké úkoly plní, které jsou nejoblíbenější a podobně, tak je právě ten registr činů, kam si členové zaznamenávají, jaké úkoly splnili. Záleží totiž na každém jednotlivci, jaké úkoly bude plnit, není to jako třeba u Skautů, že mají přesně dané, jaké úkoly budou dělat.

Je to také dobré v tom, že když si někdo chce splnit nějaký ten úkol a neví, jak na to, může si v registru vyhledat někoho, kdo si ho už splnil a nechat si poradit.

Děkuji za rozhovor.

Klára Ježková