MDŽ je výročím první velké stávky žen za rovné podmínky. Jaká je situace po 160 letech?

Ilustrační snímek

V březnu roku 1857 stávkovaly americké ženy z textilních továren za zlepšení pracovních podmínek. Další stávkou spojenou s Mezinárodním dnem žen byla stávka švadlen v New Yorku v roce 1908. Ženy požadovaly zkrácení pracovní doby, lepší platy, hlasovací právo a ukončení zaměstnávání dětí. Co se týče situace na trhu práce, je postavení žen a mužů stále velmi nevyrovnané z hlediska platů a kariérního růstu.

Každý rok v lednu se schází lídři světové politiky a ekonomiky v Davosu na Světovém ekonomickém fóru. Jedním z diskutovaných témat je i rovnost mužů a žen. V této souvislosti vydává Světové ekonomické fórum již desátý ročník průzkumu The Global Gender Gap Report, ve kterém srovnává 145 zemí světa včetně ČR v tom, jak dokáží využít ženský potenciál v oblasti ekonomické, politické, vzdělání a zdravotní.

Česko je v tomto žebříčku opět mimořádně špatně hodnoceno. V celkovém hodnocení je na 81. místě. Nejlepší situace je v oblasti vzdělávání a zdravotní, kde je postavení naprosto rovné. Horší je to ale v položkách rovnosti platů, kde jsme na 109. místě na světě a potom obecně v průměrném ročním výdělku. V celkovém příjmu vydělají ženy průměrně 59 % toho co muži a zde jsme na 82. místě na světě.

Nerovné postavení žen na trhu práce je velký problém, který je v našich zemích způsoben kulturně a historicky. Největší brzdou rovnocenné kariéry žen a mužů je přístup k výchově a péči o dítě. O děti pečují výhradně ženy, které zůstávají v ČR velmi dlouho na mateřské dovolené. Během této rodičovské dovolené není příliš zvykem zůstávat v kontaktu se zaměstnavatelem a toto funguje oboustranně. Firmy nedokáží dát čerstvým rodičům možnost vykonávat částečně práci, ale zároveň ani mezi matkami je zájem o zachování kontaktu s firmou běžný spíše na kvalifikovaných a manažerských postech. Není ale dobré toto hodnotit za každou cenu negativně a začít hned bojovat o zkrácení rodičovské dovolené s cílem zvýšit zapojení žen do trhu práce. Je to otázkou kultury a hodnot. Dát dítě po několika měsících do jeslí a začít pracovat na plný úvazek je sice dobré pro trh práce a kariéru, ale je to dobré pro dítě? Každý ať si vybere přístup, který preferuje, ale ti, co se chtějí vrátit do práce co nejdříve, ať už částečně nebo na plný úvazek, tyto možnosti nemají,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.

A tady je prostor pro zapojení státu a firem - podpora částečných úvazků, flexibilní pracovní doby a jejich aktivní využívání a prosazování uvnitř firem. Budování školek, jak státních, tak firemních na pracovišti, příspěvky na chůvy atd. Úředně nařizovat kvóty na zaměstnávání a odměňování žen je diskutabilní. Je to otázka přístupu a kultury celé společnosti.

Markéta Kouklíková, HR ředitelka ManpowerGroup dodává: „V západní Evropě jsou statistiky rovného postavení žen příznivější. Ženy jsou cílevědomější a kladou větší důraz na kariéru. Zároveň pracují v kultuře, která více podporuje flexibilní práci a flexibilitu v plánování pracovní doby. Mají tedy možnost rozvíjet svou kariéru i během rodičovské pracovní pauzy, pokud o to mají zájem.